Metody analýzy dat

Online analýzy hodnotí zejména základní epidemiologické ukazatele – incidence, mortalita, prevalence a přežití.

Incidence vyjadřuje počet nově diagnostikovaných onemocnění ve sledované populaci za určitý časový interval. Incidence může být vyjádřena různými způsoby. První možností jsou absolutní počty, které ukazují celkovou zátěž populace daným onemocněním. Druhý způsob představuje tzv. hrubá incidence, kdy jsou absolutní počty vztaženy na 100 000 osob uvažované populace. Hrubá incidence tedy zohledňuje rozsah sledované populace. V případě, kdy sledovaná populace představuje osoby pouze v určitém věkovém intervalu, hovoříme o věkově specifické incidenci. Dalším možným vyjádřením je tzv. věkově standardizovaná incidence, která zohledňuje rozsah i věkovou strukturu sledované populace. Věkově standardizovaná incidence představuje teoretický počet případů na 100 000 osob, který by příslušel dané populaci, kdyby zkoumaná populace měla stejné věkové složení jako zvolená standardní populace. Za standardní populaci může být zvolena například vyšší regionální jednotka, ze které porovnávané populace vycházejí. Budeme-li tedy porovnávat incidenci v jednotlivých krajích České republiky, můžeme jako standardní populaci zvolit populaci celé České republiky. Při mezinárodním srovnání se za standardní populaci nejčastěji volí světová či evropská standardní populace, které představují teoretické populace přibližně odpovídající poměrem počtů osob ve věkových kategoriích reálné světové, resp. evropské populaci [1–4].

Mortalita vyjadřuje počet zaznamenaných úmrtí na danou diagnózu (tzv. specifická mortalita) ve sledované populaci za určitý časový interval. Podobně jako incidence může být mortalita vyjádřena různými způsoby. Využíváme mortalitu v absolutních počtech, hrubou mortalitu, věkově specifickou mortalitu a věkově standardizovanou mortalitu.

Prevalence udává počet žijících osob, které mají v současnosti dané onemocnění nebo prodělali toto onemocnění v minulosti. Uvádí se stav k 31. 12. daného roku (tzv. bodová prevalence). U prevalence se setkáme s vyjádřením hodnot v absolutních počtech nebo v přepočtu na 100 000 osob uvažované populace.

Přežití pacientů s onkologickým onemocněním je hodnoceno s použitím celkového přežití a relativního přežití [5]. Tzv. relativní přežití je definováno jako poměr celkového přežití (představuje celkovou pozorovanou úmrtnost v souboru pacientů s nádorem) a tzv. očekávaného přežití (vyjadřuje úmrtnost v obecné populaci, která odpovídá sledované skupině pacientů věkem, pohlavím a rokem hodnocení stavu populace podle roku stanovení diagnózy). Hodnocení je provedeno od prvního zachyceného novotvaru ve sledované diagnóze, a to pouze u dospělých (věk při diagnóze 15 a více let). Přežití je hodnoceno u všech pacientů s vykázaným záznamem v NOR (z výpočtu byly vyřazeny pouze záznamy zjištěné jen podle úmrtního listu – tzv. DCO a nádory zjištěné až při pitvě) a u podskupiny pacientů, u kterých je evidována protinádorová léčba. Bodové odhady celkového a relativního přežití byly doplněny 95% intervaly spolehlivosti (ukazují možný rozptyl odhadu bodového přežití s 95% přesností s ohledem na velikosti hodnocené skupiny pacientů). Přežití je hodnoceno pro všechny pacienty s danou diagnózou a podle klinického stádia onemocnění, je-li známo. Přežití bylo hodnoceno za období 1995–1999, 2000–2004, 2005–2009, 2010–2014, 2015–2019 a 2020–2022. Výběr případů byl proveden analýzou kohorty vyjma recentního období 2020–2022, kdy byli pacienti vybráni pomocí analýzy časové periody. Hodnoty přežití ze všech období byly v rámci jednotlivých diagnóz, popřípadě klinických stadií, věkově standardizovány podle věkové struktury pacientů v posledním období 2020–2022, ke standardizaci byly zvoleny věkové kategorie 15–44, 45–54, 55–64, 65–74 a 75 a více let. Tento přístup výběru pacientů umožňuje poskytnout nejvíce aktuální odhady přežití, vyhodnoceno bylo 1-, 3- a 5leté přežití.

Literatura

1. SEGI, M, 1960. Cancer mortality for selected sites in 24 countries. Tokohu, University School of Medicine, Japan.
2. WATERHOUSE, J., C. MUIR, P. CORREA, J. POWELL,1976. Cancer incidence in five continents. Lyon: IARC. 3: 456.
3. AHMAD, O. B., C. BOSCHI-PINTO, A. D. LOPEZ, C. J. L. MURRAY, R. LOZANO a M. INOUE, 2001. Age standardization of rates: A new WHO standard. GPE Discussion Paper Series. 31, World Health Organization.
4. PACE, M., E. CAYOTTE, L. AGAFITEI, T. ZUPANIC, B. WOJTYNIAK, M. GISSLER, G. LANZIERI, M. GLICKMAN, E. GRANDE, EUROPEAN COMMISSION a EUROSTAT, 2013. Revision of the European Standard Population: report of Eurostat’s task force: 2013. ISBN 978-92-79-31094-2.
5. Ederer F, Axtell L M and Cutler S J (1961). The relative survival rate: A statistical methodology. National Cancer Institute Monograph; 6: 101–121.