Datové zdroje

Kvalitní data hrají v hodnocení epidemiologie zhoubných nádorových onemocnění klíčovou roli, v České republice jsou pro tento účel využívány zejména níže uvedené datové zdroje.

Národní onkologický registr: údaje o incidenci, prevalenci a mortalitě

Hlavním zdrojem dat o epidemiologii novotvarů je Národní onkologický registr ČR (NOR), který je součástí Národního zdravotnického informačního systému (NZIS). NOR je celoplošným populačním registrem, jehož účelem je registrace onkologických onemocnění a periodické sledování jejich dalšího vývoje. NOR poskytuje souhrnné údaje pro statistické přehledy na národní i mezinárodní úrovni, dále pro epidemiologické studie a zdravotnický výzkum. Údaje NOR slouží také k podpoře včasné diagnostiky a léčby novotvarů a přednádorových stavů, ke sledování trendů jejich výskytu, příčinných faktorů a společenských důsledků. Registrace novotvarů je legislativně zakotvena a je povinná. Správcem NOR je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) [1].

Dnes je NOR nedílnou součástí komplexní onkologické péče, za období 1977–2022 obsahuje více než 3 miliony záznamů. Povinnému hlášení podléhají tato onemocnění ze skupiny novotvary dle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů, 10. revize (dále jen MKN-10): zhoubné novotvary (C00–C97), novotvary in situ (D00–D09), novotvary nejistého nebo neznámého chování (diagnózy D37–D48) a vybrané nezhoubné / benigní novotvary s morfologií 8683/0 gangliocytický paragangliom nebo 8936/0 gastrointestinální stromální tumor – benigní. Celkem bylo v ČR k 31. 12. 2022 evidováno 2 810 967 zhoubných novotvarů (ZN, podle MKN-10 kódovány jako C00–C97) a 164 923 novotvarů in situ (D00–D09, v NOR sledovány od roku 1979) a 59 429 novotvarů nejistého a neznámého chování (dg. D37–D48, v NOR sledovány od roku 1987).

Z průběhu hlášení vyplývá, že v letech 2020 a 2021 došlo k částečnému poklesu počtu nově diagnostikovaných zhoubných nádorů v souvislosti s pandemií COVID-19. Částečně jde o důsledek vysokého počtu nadúmrtí především v seniorní části populace během pandemie COVID-19, u některých diagnostických skupin je avšak patrný i pokles počtu nových diagnóz z důvodu výpadku preventivních prohlídek a screeningů během epidemie. Od roku 2022 evidujeme opětovný návrat k původnímu rostoucímu trendu.
Národní onkologický registr prošel od roku 2019 zásadní změnou metodiky hlášení a sběr dat je kompletně převeden na přímé elektronické hlášení poskytovateli zdravotních služeb. Více informací naleznete na stránkách registru. 

Český statistický úřad: demografické údaje a údaje o mortalitě podle příčin úmrtí

Jako součást monitoringu stavu a vývoje české populace zpracovává Český statistický úřad (ČSÚ) data o demografické struktuře obyvatelstva ČR. Tato data postihují hlavní demografické charakteristiky, zejména celkový počet obyvatel, věkovou strukturu, očekávanou délku života atd. [2]. Zdrojem údajů o populační mortalitě na novotvary v ČR je primárně tzv. databáze příčin úmrtí, kterou metodicky zpracovává ČSÚ dle mezinárodních pravidel na základě údajů z Listu o prohlídce zemřelého (LPZ) [3]. Zemřelému je určena jedna hlavní příčina úmrtí, z těchto dat jsou pak zpracovány oficiální statistické výstupy o populační mortalitě dle příčin úmrtí.

Dalším možným zdrojem informací o mortalitě zhoubných novotvarů je NOR. U jednotlivých záznamů osob byly do roku 2018 evidovány a podle evidovaných diagnóz novotvarů dále validovány též údaje o příčinách úmrtí z Listu o prohlídce zemřelého (kódy diagnóz dle MKN-10: dg Ia – diagnóza nemoci, která přímo vedla ke smrti / bezprostřední příčina smrti, dg Ic – diagnóza základní / hlavní nemoci / prvotní příčina smrti, dg II – diagnóza jiné závažné průvodní nemoci). Z těchto údajů je pak možno také určit specifickou mortalitu jednotlivých nádorových onemocnění, a to podle diagnóz uvedených v dg Ia nebo dg Ic.

Literatura

1. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Národní zdravotnický informační systém (NZIS), Národní onkologický registr (NOR), [cit. 28. 11. 2019]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/nor.
2. Český statistický úřad. Demografická příručka 2016, [cit. 29. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/demograficka-prirucka-2016.
3. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Národní zdravotnický informační systém (NZIS), List o prohlídce zemřelého (LPZ), [cit. 29. 11. 2019]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/lpz.